Jak jíst zdravě aneb 11 principů výživné stravy podle Westona A. Price

Co je vlastně „zdravá“ strava?

Dnes najdeme na internetu tisíce – často protichůdných – názorů na to, co jíst a co ne.
Jedni počítají kalorie, druzí vylučují celé skupiny potravin. Na jedné straně veganství, které zcela odmítá živočišné produkty, na druhé straně karnivorní přístup, který zase zcela vylučuje rostlinnou stravu.

Kde je pravda? A dá se vůbec říct, jak jíst zdravě?

Z mého pohledu je základ jednoduchý:
Nejde o to, jestli preferujete víc rostlinné nebo živočišné potraviny. Důležité je, aby to bylo skutečné jídlo – čerstvé, co nejméně zpracované, lokální a v co nejvyšší možné kvalitě.

Cesta ke kořenům – Weston A. Price

Ale jak se k takové stravě vůbec dostat? Kde začít? Pokud jste někdy narazili na práci zubaře Westona A. Price, možná víte, že na začátku 20. století cestoval po celém světě a zkoumal tradiční kmeny a vliv jejich stravy na zdraví – především na stav zubů, vývoj čelistí, průběh porodů a plodnost.

Zajímavé je, že porovnával přímo členy stejného kmene – jedni žili tradičně a jedli přirozené potraviny, druzí už přešli na moderní, průmyslově zpracovanou stravu. Geneticky stejní lidé, ale výrazně odlišný zdravotní stav.
Výsledky byly zřejmé: strava měla zásadní vliv na vývoj těla, zuby, plodnost, imunitu i zdraví dětí.

Zdravá a přirozená strava – 11 principů výživy podle Westona A. Price

Tyto principy mi dávají hluboký smysl. Jsou inspirované tradičními kulturami, vracejí se k jednoduchosti, přirozenosti a poctivému jídlu, které nás opravdu vyživuje – nejen vykrmuje.

Možná právě tady najdete inspiraci pro vlastní cestu ke zdraví a soběstačnějšímu životu.

1. Vyhýbejte se zpracovaným potravinám

Prvním principem je vyhnout se všemu zpracovanému. Čím méně zpracovaných potravin, tím lépe. Průmyslově vyráběné potraviny často obsahují konzervanty, přidané cukry, umělá dochucovadla a další složky, které naše tělo nepotřebuje – a někdy ani nepozná.

Tip: Čtěte složení potravin. Potraviny v obalech by měli mít jen jednu ingredienci ve složení. Pokud najdete ve složení něco, co nedokážete identifikovat, potravinu nekupujte.

2. Zařaďte kvalitní živočišné produkty

Maso, vejce, mléko a mléčné výrobky a kvalitní živočišné tuky jsou bohaté na živiny, které v rostlinné stravě často chybí. Živočišné produkty z pastvy, volného výběhu nebo ekologických farem (vejce, maso, mléko, sádlo) jsou bohaté na vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K2), minerály a vysoce vstřebatelné bílkoviny. Jsou stavebním kamenem pro vývoj mozku, imunitu, hormonální rovnováhu i zdravou kůži.

Není potřeba jíst jen živočišné produkty. Každý den by se ale ve stravě měly nějaké objevit.

3. Dbejte na výživovou hodnotu

V dnešní době je jídla nadbytek, ale většina jídla pouze vykrmuje – ne vyživuje. Ne všechny kalorie jsou si rovné. Potraviny jako vnitřnosti, vaječné žloutky, syrové mléko, kostní vývary, ryby, korýši nebo živočišné tuky jsou nabité biologicky dostupnými živinami – především vitamíny A, D, B12, železem, zinkem a cholinem. Právě tyto živiny často chybí v moderní stravě. Velmi záleží na kvalitě potravin – vždy vybírejte domácí, bio a farmářské čerstvé.

4. Syrové i vařené – v rovnováze

Zatímco některé živočišné potraviny je pro zachování citlivých živin vhodné konzumovat syrové (např. žloutky, syrové mléko, ryby, fermentované mléčné výrobky), většina rostlinných potravin potřebuje tepelnou úpravu. Důvodem jsou tzv. antinutriční látky jako kyselina fytová, lektiny nebo oxaláty, které mohou omezovat vstřebávání minerálů, dráždit střevní sliznici nebo oslabovat metabolismus.

Například:

• Fytáty ve fazolích, čočce a semenech vážou vápník, zinek a hořčík, omezují tak jeho vstřebávání do těla.
• Lektiny v neloupané pšenici nebo rajčatech mohou narušovat propustnost střev.
• Oxaláty (např. ve špenátu nebo rebarboře) mohou vázat vápník a tvořit ledvinové kameny.

Vařením, fermentací a správnou úpravou tyto látky neutralizujeme a děláme potraviny lépe stravitelnými.

5. Nezapomeňte na fermentaci

Laktofermentace (kvašení pomocí přirozených bakterií) je starodávná metoda uchovávání potravin, která zvyšuje obsah enzymů, vitamínu C, zlepšuje trávení a osidluje střeva přátelskými mikroorganismy. Kysané zelí, kefír, jogurt, kimchi, kvašené okurky – to vše jsou dary pro naše trávení a imunitu.

Nevíte jak na to? Na blogu najdete recepty na domácí kefír, kysané zelí, kysanou zeleninu a kvas.

6. Před přípravou namáčejte

Namáčení, klíčení nebo fermentace snižuje obsah antinutričních látek (zejména fytátů a lektinů), zlepšuje stravitelnost a zpřístupňuje minerály a enzymy. Např. ovesné vločky přes noc namočené s kapkou živého jablečného octa, syrovátky nebo kefíru jsou výživnější než suché cereálie. Staré kultury tyto úpravy znaly – moderní výživa je zrychlením výroby bohužel opomíjí.

Tip: Místo klasické ovesné kaše si uvařte výživnou, fermentovanou kaši, recept najdete tady.

7. Nasycené tuky nejsou nepřítel

Tuky nejsou nepřítel – spíš záleží na jejich zdroji a stabilitě.

• Nasycené tuky jako máslo, sádlo, lůj nebo kokosový tuk jsou tepelně stabilní, bohaté na vitamíny a vhodné pro vaření.
• Naopak rafinované rostlinné oleje (slunečnicový, řepkový, sójový) snadno oxidují a jejich nadbytek ve stravě přispívá k chronickým zánětům.

Zdravé tuky = základ zdravých buněk, hormonální rovnováhy a vstřebávání vitamínů.

8. Vyvažený poměr omega-3 a omega-6 mastných kyselin

Strava zvířat z volného výběhu a pastvy (zejména hovězí, skopové, drůbež a vejce) přirozeně obsahuje vyvážený poměr omega-3 a omega-6 mastných kyselin, což je zásadní pro naše zdraví. I mořské plody mají ve stravě své místo, ale protože jsme vnitrozemský národ, naši předci získávaly potřebné omega-3 hlavně z pozemských zdrojů – především ze živočišných tuků z kvalitní pastvy, orgánového masa a domácích vajec.

Proto má smysl vybírat si lokální a přirozeně krmené živočišné produkty, které přirozeně podporují zdravou rovnováhu tuků v těle – bez nutnosti suplementace.

9. Solte vědomě – a nerafinovaně

Nerafinovaná sůl (mořská nebo kamenná) obsahuje desítky stopových prvků – včetně hořčíku, draslíku nebo selenu – které v průmyslově bělené soli chybí. Správná solná rovnováha je klíčová pro hydrataci, nervový systém i trávení.

Tip: keltská sůl z bretaňského pobřeží je jedna z nejkvalitnějších solí. Seženete ji například tady. Pro běžné solení můžete využít také nerafinovanou mořskou sůl nebo himalájskou.

10. Vařte z kostí a chrupavek

Kostní vývary, želatina, kolagen a chrupavky dodávají důležité aminokyseliny jako glycin a prolin, které podporují klouby, střeva, kůži i spánek. Zařazujte vývary do polévek, omáček nebo jako nápoj – nejen že skvěle chutnají, ale i regenerují.

Není potřeba kolagen a želatinu suplementovat. Jak tyto potraviny do stravy zařadit se dozvíte v tomto článku.

11. Výživa pro budoucnost

Období před početím, během těhotenství, kojení i růstu dětí je zásadní pro formování imunity, mozku a vitality na celý život. Výživné potraviny jako játra, vývary, vejce, syrové mléko, fermentované výrobky a nasycené tuky jsou v tomto období obzvlášť potřebné pro zdraví plodu, dětí a budoucích generací.

Závěrem

Na první pohled se může zdát, že vařit výživně znamená cpát se od rána do večera masem a vejci a celý den stát v kuchyni. Nemusí to tak ale být. Výživná strava je hlavně o kvalitě, jednoduchosti a návratu k přirozenosti. Vyživující potraviny je dobré zařazovat s rozumem a vyvážit je s potravinami rostlinnými.

Přirozená jídla vás zasytí lépe a na delší dobu, dostatek zdravých tuků a bílkovin vás vyživí a tělo samo přestane mít potřebu neustále svačit a myslet na jídlo.

Nevíte jak na to? Na blogu Lurtica budou přibývat recepty, jídelníčky a tipy, jak tyto principy zařadit do běžného dne – jednoduše a s radostí.